Tůruj Brdy

Přežili jsme Tůruj Brdy 2016

Práce s mapou a luštění šifer je to, co nás na tento závod nejvíce lákalo. Nakonec to všechno bylo tak trochu jinak, ale přesto jsme si závod náramně užili. Jelikož se ani jeden člen našeho týmu nevyžívá v nočním běhu, nebyly naše ambice opravdu vysoké. Ale přípravu na závod jsme nepodcenili a pilně trénovali ponocování.

A je to tu! Poslední minutky do startu. Rychle do sebe kopnout pivko a ještě jedno natočit do flašky na cestu a můžeme vyrazit. Start v pivovaru byl opravdu příjemný. Při prohlížení mapy zjišťuji, že všechna místa, na kterých se nachází celkem sedm kontrol, dobře znám, takže postup by měl být jednoduchý. Proto hned na první kontrolu jdeme zkratkou, na které jsme nakrásně zabloudili. Ono potmě se hold ty pěšinky špatně trefují. Naštěstí jsme se rychle našli a už luštíme první šifru na Třemošné, která nám zabrala asi minutu. A tak nám došlo, že luštění, které jsme považovali za naši nejsilnější stránku, nebude tolik potřeba.

IMG_2105
Na křižovatce V Prdeli

Poučeni z předchozích nezdarů, vyrážíme na druhou kontrolu bez zbytečných zkratek. Předbíhajícími týmy se nenecháváme rozházet a držíme si své vycházkové tempo. Další kontrola je u studánky, kde doplňujeme vodu a vyrážíme na nejvyšší kopec Brdy. Tady potkáváme tým z Plzně, který už hodinu hledá kontrolu. Naši nabídnutou pomoc rychle přijímají, takže společně dorážíme k Cervánce, která je cca 300 metrů od místa kde hledali.

Cervánka

K další kontrole se jde po hladké šotolině, takže zhasínáme čelovky a užíváme si jasnou noc. Abychom nezapomněli, že závodíme, občas v lese kolem problikne nějaká čelovka. Dlouhá cesta po asfaltu nás dost unavuje, ale luštěním další šifry se probouzíme a jdeme dál.

To už začíná svítat, takže si troufáme i na rychlejší postupy direkt. Při cestě na letiště jdeme proti směru, takže potkáváme další týmy a sdělujme si své zážitky z cesty. Bloudění se evidentně nevyhnulo nikomu a my zjišťujeme, že máme docela náskok, proto si na letišti neodpouštíme malou svačinku a odpočinek.

 

Hrbek

Před cílem už nás čeká jen jedna kontrola na Jindřichově skále. Raději se tu moc nezdržujeme a šifru si necháváme na cestu, abychom nahnali ještě nějaké ty drahocenné minutky. 30 km v nohách je docela znát, takže do cíle dorážíme dost utahaní. Nakonec je z toho krásná brambora, ze které máme ohromnou radost. Přihlédneme-li totiž k tomu, že jsme ani kousek nepopoběhli a na každé kontrole si dali sváču. Je tento výsledek více než uspokojivý.

Východ slunce na letišti