Tok - běžky

23km trasa přes nejvyšší kopec Brd a bunkry na Jordánu

Tak nám konečně začala zima a vzala to pěkně zhurta. Během jednoho dne napadalo tolik sněhu, že se i v Brdech dalo vyrazit na běžky. Pravda, místy to občas trochu zadrhlo, ale s tím už se musí v Brdech počítat, takže na nové vyvoněné běžky za drahej peníz, ze kterých jste právě sloupli cenovku, to není. Pokud ale ještě trochu nasněží, nemusíte se o ně bát. Pokud si s běžkami moc nerozumíte, počkejte, až sleze sníh a můžete na tuto trasu vyrazit pěšky nebo na kole. Celá trasa, až na poslední úsek, vede po asfaltkách a zpevněných cestách.

Cesta začíná na parkovišti v Orlově. Odtud se dejte doleva na cestu nad loukou. Během 200 m potkáte závoru, která vás přivítá v CHKO Brdy. Za závorou se dejte doprava. Zde už je obvykle vyjetá stopa, která vás dovede až k hájovně U Slaniny. Za hájovnou se dejte doprava na asfaltku. Na této asfaltce je znát, že tady už nevládnou vojáci, protože jinak už by byla dávno protažená. Asfaltka poskytuje dobrý terén i na bruslení, takže jste za chvilku u prvního bodu KPČ (kulturně poznávací činnost), kterým je Pilská nádrž.1295_P1250235_tth

Od Piláku na Tok

Z Piláku se vraťte na silnici, po které jste přijeli a pokračujte dále do kopce. Odteď už se začne trochu stoupat. Asi po 200 m odbočuje doprava do lesa cestička, kterou si to můžete trochu zkrátit. Poté co vás vyvede zpět na silnici, dejte se doprava, až dojedete na Obecnické sedlo. Tady pokračujte doleva po rovné cestě s názvem Buršovská.

Pozn.: Pilská nádrž byla vybudována k napájení důlních a hutních provozů Příbrami. Původně tu byl jen menší rybník, který zásobil pilu a právě tak vznikl název Pilák. V roce 1854 začalo napouštění nádrže, avšak voda začala prosakovat. Nakonec se hráz přehrady protrhla, voda zničila několik domů v obci Bohutín a 2 lidé bohužel i zemřeli.

Když začne cesta opět padat z kopce, je pravý čas odbočit doleva na lesní cestu Kaňská. V létě tuhle cestu poznáte také podle jejího červeného zbarvení. Kaňská cesta vás vyvede na asfaltku zvanou Čihadelská, po té se dáte doprava a za chvilku jste už na hřebeni Toku.

Zprava se připojí velká cesta a po té budete pokračovat. V létě ovšem pokračujte dále po asfaltce, protože tady jsou velké mokřiny. Nicméně v zimě je tu nádherná lyžovačka. Cesta se za chvíli stočí doprava a odsud pojedete už jen rovně na vrchol Toku. Bývá zde krásná stopa.
Pozn.: Tok je se svojí výškou 865 m n. m. nejvyšším vrcholem Brd a nese název po milostném zpěvu tetřeva hlušce. Východní část Toku byla v 30. letech odlesněna z důvodů vybudování cílové dopadové plochy pro výcvik vojáků. Dneska je odsud krásný výhled a za jasného počasí dohlédnete až na Krušné hory.

Vyhlídka na Toku (foceno v prosinci)

Na bunkr na Jordán

Z Toku pokračujte dále po cestě. Když vám po pravé ruce zmizí les, dejte se doprava a zanedlouho dojedete na krásné vyhlídkové místo na Obecnici. Když se dostatečně nabažíte pohledem, vraťte se zpět na cestu a pokračujte z kopce a křižovatkou profrčte rovně. I když se cesta začne trochu lesem klikatit, je to parádní svezení a bez námahy. Bez píchnutí dojedete prakticky až na horní bunkr na Jordánu. Pokud vám jeden bunkr nestačí, můžete si sjet prohlédnout i ostatní, ale budete se muset vracet do kopce.

Pozn.: Cílová plocha Jordán byla první vybudovanou v Brdech. V době, kdy probíhaly na nedalekém Toku odlesňovací práce, se tady už střílelo. Na Jordánu je rozmístěno několik betonových staveb, které sloužily jako pozorovatelny nebo výcvikové prostory. Z nejvýše položeného bunkru je výhled na celou plochu, která zabírala 500 ha. (Jaký je výhled z Houpáku můžete vidět zde)

1256_34830_1452425681526_4059756_n

Přejdi Jordán a přežij „Drškomlat“

Z Jordánu se vraťte stejnou cestou až na Obecnické sedlo a tady pokračujte rovně. Po zvlněné lesní cestě dojedete až na rovný plac pod Třemošnou. Zde si chvilku vydechněte, protože následuje můj nejoblíbenější úsek cesty. Je jím sjezd mezi domorodci zvaný „Drškomlat“.

Z plácku pokračujte rovně. Na to, že se něco blíží, vás upozorní malá cedulka na stromě vlevo. Ta varuje před strmým spádem. Ti co se bojí, nechť raději sundají běžky. Vjedete totiž do úzkého korýtka, ve kterém se nedá ani pořádně plužit a je pěkně z kopce. Ke konci nejstrmějšího úseku je ještě třešnička na dortu v podobě šutru uprostřed cesty, který musíte přejet obkročmo. Kousek za ním už je turistické rozcestí, kde můžou nasadit běžky i ti co si na sjezd netroufli. Odtud pokračujte doprava. Po chvíli se doleva odpojí modrá značka, ale té si nevšímejte a pokračujte dál po cestě, která vás vyvede zpět na parkoviště.

Trasu si můžete stáhnout do GPS tady.